|
|
Pěstounská rodina z hlediska biologických dětí
Havlíčková, Tereza Noemi ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem dlouhodobé pěstounské péče, konkrétně pak zkušeností biologických dětí z pěstounských rodin. Podává přehled o fungování náhradní rodinné péče v ČR a specifikách pěstounských rodin. Popisuje, jak vlastní děti pěstounských rodičů prožívají období před příchodem dítěte do rodiny, jaké jsou jejich pocity a reakce po příchodu pěstounských sourozenců, jak se změní jejich role v rodině, jak se utvářejí jejich vztahy a jak zpětně vnímají rozhodnutí svých rodičů. Na teoretickou část navazuje část empirická, která se skládá z kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Výsledky kvantitativního výzkumu mapují prožívaní biologických děti a vytváří základní představu o situaci v pěstounských rodinách. Závěry kvalitativního výzkumu jsou pak doplněním kvantitativní části a umožňují udělat si lepší představu o životě v pěstounských rodinách. Práce by měla být přínosem pro žadatele o pěstounskou péči, jejich děti a odborníky, kteří s pěstounskými rodinami pracují. Klíčová slova náhradní rodinná péče, pěstounská péče, pěstounská rodina, biologické dítě, přijaté děti, příprava pěstounů, sourozenci
|
|
|
Psychický dopad pěstounství na biologické děti pěstounů
TÁBOROVÁ, Pavla
V současné době se o pěstounské péči hodně hovoří, zejména ve spojitosti s plánovaným zrušením kojeneckých ústavů. Nyní je dávána přednost umístění dítěte do pěstounské péče před ústavní výchovou. Nelze ale věnovat pozornost pouze dětem, které se umisťují do náhradní rodiny. Rodině, která dítě přijímá, by měla být věnována také velká pozornost. Za rodinu nelze považovat pouze dospělé osoby, které se stanou pěstouny pro přijaté děti, rodinu tvoří i děti. Právě na děti, na biologické děti pěstounů, je zaměřena tato bakalářská práce, protože jejich postoj k samotné pěstounské péči může značně ovlivnit situaci v nově vzniklé rodině. Teoretická část bakalářské práce je tvořena třemi kapitolami, kdy první se zabývá rodinou jako primárním socializačním činitelem, druhá kapitola je věnována sourozeneckým vztahům a třetí kapitola je zaměřena na náhradní rodinnou péči. Cílem praktické části této práce bylo zjistit, jaký psychosociální dopad může mít pěstounství rodičů na biologické děti pěstounů. Dílčím cílem bylo zjištění pozitiv a negativ, která vyplývají z pěstounství pro biologické děti pěstounů. Pro získání informací byl zvolen kvalitativní přístup. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů s vybranými respondenty. Vybraní respondenti byli biologickými dětmi pěstounů. Výsledky práce obsahují zpracované rozhovory. Výsledky práce poskytují informace o tom, jaký dopad může mít pěstounství rodičů na jejich biologické děti a zároveň, co tyto děti považují za pozitiva a negativa, která pro ně z pěstounství vyplývají. Následně jsou výsledky z rozhovorů porovnány mezi sebou a zároveň i s odbornými informačními zdroji. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že psychosociální dopad pěstounství se projevil hlavně v následujících oblastech. Respondenti se naučili žít v kolektivu, pomáhat rodičům, být samostatnější, museli se naučit komunikovat s dětmi, které mají za sebou i nepříjemné zkušenosti, zároveň se museli vyrovnat s reakcemi okolí, pro něž byla jejich rodina něco neobvyklého, co stojí za větší pozornost. Jeden z respondentů pocítil dopad pěstounské péče v tom, že si ho někteří lidé díky tomu více váží. Pro jednu z respondentek byl příchod dítěte do pěstounské péče podnětem k tomu, aby přestala spoléhat na své rodiče a na to, že jsou jedna rodina a měla potřebu být sama za sebe. Za pozitiva byly jmenovány zkušenosti z rodiny, které se budou hodit do budoucna, pomoc rodičům, aktivní a pestrý život v rodině, uznání lidí, samostatnost, zlepšení psychického stavu matky, vzájemné sblížení rodičů, přestěhování na vesnici. Za jmenovaná negativa byla početnost, která se projevuje zejména při dopravě a u vstupů, pohledy lidí, ochuzení o čas rodičů, okamžik, kdy se veřejnost prvně dozvěděla, že je do rodiny přijaté dítě do pěstounské péče, trápení rodičů, když byli okolím obviňováni, že nevhodné chování přijatých dětí je způsobeno pouze výchovou a také, že přijaté děti dostávaly od fondů různé dary a biologické nikoliv. Pouze v jednom případě byla pěstounská péče hodnocena zejména negativně, příčina by mohla být v tom, že rodiče názor biologického dítěte nezajímal, věděli, že s přijetím dítěte nesouhlasí, ale nebrali na to ohled. V ostatních rodinách byl názor biologických dětí důležitý, měly možnost podílet se na rozhodování, zda se dítě do pěstounské péče přijme. To by mohla být hlavní příčina vcelku kladného hodnocení pěstounské péče.
|
host ::
RSS.